Tisíce akcionářů bez peněz - stejný scénář i aktér, dvě různé firmy

Tisíce akcionářů bez peněz - stejný scénář i aktér, dvě různé firmy

20. července 2012 | Ostrava - Z více než pěti tisíc bývalých akcionářů společnosti ArcelorMittal, kteří naletěli na zdánlivě výhodnou nabídku neziskového sdružení Centrum Consultant Finance, zatím dostal své peníze zpět jen naprostý zlomek. Neziskové sdružení, za kterým stojí nyní již vyšetřovaný podnikatel Martin Horák, se akcionářům nedaří kontaktovat. Sporné peníze zatím leží v soudní úschově. Případu se již poněkolikáté věnovali Reportéři ČT. Objevil se navíc podobný případ týkající se akcií Třineckých železáren, v němž figuruje opět Martin Horák. I v tom lidé přišli o peníze.

V roce 2009 byla hutním gigantem ArcelorMittal v rámci vytěsňování minoritních akcionářů uvedena nabídka na odkup akcií za 4 tisíce korun za akcii. V té době byli akcionáři kontaktováni sdružením Centrum Consultant Finance v zastoupení Martina Horáka, který jim slíbil, že pro ně vymůže vyšší cenu za akcie z kuponové privatizace, než jim nabídly ostravské hutě.

Ve smlouvě, kterou jim sdružení předložilo k podpisu, se ale za složitými paragrafy a právnickými frázemi skrývalo, že pokud akcionář podepíše, peníze za akcie budou nejdříve vyplaceny zprostředkovatelskému sdružení, nikoliv akcionářům. Na účet sdružení tak mělo dorazit 222 milionů korun.

K vyjednání lepších cen přitom sdružení postoupení pohledávek všech akcionářů ani nepotřebovalo. Stačilo disponovat jedinou akcií nebo dostat plnou moc od jednoho akcionáře.

Vyplaceno zatím pouze 173 akcionářů z 5 079

Peníze nakonec neskončily na účtu sdružení, nicméně v soudní úschově. Někteří akcionáři totiž kontaktovali právní oddělení firmy ArcelorMittal s žádostí o odstoupení od právního úkonu z důvodu stvrzení smlouvy v časové tísni, která byla sdružením vyvinuta. ArcelorMittal tak uložila peníze do soudní úschovy. A tam leží většina sumy dodnes. S uvolněním peněz totiž musí souhlasit obě strany. Sdružení Centrum Consultant Finance dalo prozatím souhlas s vyplacením peněz jen 173 akcionářům z celkového počtu 5 079. Shodou okolností je řada z vyplacených akcionářů totožná s těmi, kteří v minulosti o případu hovořili před kamerami České televize.

A tak dostal peníze zpět například Ivo Polášek, bývalý minoritní akcionář ArcelorMittal, který vystupoval v předchozích reportážích ČT o případu, jeho matka už však ne. Až na vystoupení v televizi přitom postupovali v případu stejně. „Mamka je v těžké situaci. Ona je ležák, nemůže chodit, je po těžkých operacích, takže veškerou komunikaci jsem obstarával já. Rovněž jsem CCF poslal její výpověď. Ve stejný den jsem podal svoji i její žádost o vydání peněz ze soudní úschovy. Já jsem ty peníze dostal, ona ne,“ popsal Polášek.

Horáka stíhá policie - nejen kvůli Arceloru, ale i Třineckým železárnám

Komu mají být vyplaceny zbylé miliony, tak nakonec zřejmě bude muset rozhodnout soud. Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Horáka stíhá pro trestný čin podvodu ve stádiu pokusu, v kauze Třineckých železáren je pak stíhán pro podvod a porušení pravidel hospodářské soutěže. Celkově v obou případech figuruje více než 8 tisíc poškozených osob.

V případě Třineckých železáren je zápletka podobná jako v kauze ArcelorMittal. Jen provedení je lehce odlišné. Horák v něm reprezentoval Administrativní centrum TSP. Jeho jménem oslovil akcionáře železáren, jejichž akcie měly být prodány v dražbě, že je odkoupí. Nabídka byla napsána složitě a záměrně zdůrazňovala, že ceny akcií Třineckých železáren postupně klesaly. V akcionářích dopis vyvolal dojem, že v dražbě mohou dostat nejvýše 567 korun za akcii a Administrativní centrum jim nabízí 622 Kč za akcii.

Řada akcionářů, kteří nebyli zběhlí v cenách akcií, smlouvu podepsala. O pár dní později proběhla dražba a při ní byly akcie vydraženy za 906 Kč, tedy o 284 korun víc, než za ně Administrativní centrum akcionářům zaplatilo. „Nekorektnost (Administrativního centra) spočívala v tom že oni tyto informace měli, znali je a v podstatě je zatajili smluvnímu partnerovi, kterému učinili nabídku,“ vysvětlil advokát Václav Sládek.

Snažili jsme se spojit s Martinem Horákem, který je jednatelem Administrativního centra TSP. Tři týdny ale nezvedal telefony. O Administrativním centru TSP nikdo neví ani na oficiální adrese, která je stejná jako adresa sdružení Centrum Consultatnt Finance. Martina Horáka jsme nezastihli ani v bytě, kde podle našich informací bydlí se svou přítelkyní.