Rozhodčí doložky v nemilosti. Už teď mohou vést k zastavení exekuce

Rozhodčí doložky v nemilosti. Už teď mohou vést k zastavení exekuce

26. listopadu 2016 | Pokud se člověk potýká s exekucí na základě rozhodčího řízení, může být zastavena. Rozhodčí doložky ve smlouvě se totiž mezitím staly nelegálními, a pokud exekuce dál probíhá, může dlužník dosáhnout toho, aby rozhodoval soud, což pro něj bývá výhodnější. Právníci tak v posledních letech dosáhli zastavení stovek exekucí. Brzy pak vstoupí v účinnost zákon, podle kterého má spory v případě spotřebitelských úvěrů řešit jedině standardní soud.

Zlatá éra rozhodčích doložek nastala v letech 2008 až 2012, kdy ji v úvěrové smlouvě podepsaly tisíce lidí. Když se dostali do potíží se splácením, místo nestranného soudu řešil spor rozhodce. Problém spočíval v tom, že rozhodce nemusel být ve smlouvě přesně stanoven, a tak si úvěrová firma mohla vybrat arbitra, který mohl jednat ve prospěch podniku.

Od roku 2009 jsou ale doložky ve spotřebitelských smlouvách neplatné a začaly je tak posuzovat i soudy. Definitivně to potvrdil i Nejvyšší soud a dodal, že pokud takto vznikla exekuce, musí být zastavena. Legislativní úprava určila, že doložka nesmí být součástí spotřebitelské smlouvy, ale musí tvořit samostatný dokument.

Právníkům se v uplynulých dvou letech podařilo zastavit zhruba stovky vedených exekucí a jejich počet zřejmě poroste, protože dlužníků s rozhodčím nálezem může být v Česku odhadem až dvě stě tisíc. Pro zastavení stačí mít příkaz exekutora, a pokud je v něm spojení „rozhodčí nález“, pak má cenu obrátit se na právníka.

Navíc se Ústavní soud nedávno odmítl zabývat stížností jedné z úvěrových společností a potvrdil, že soudem zastavenou exekuci už nemůže věřitel oživit. Šlo nicméně o usnesení, takže je na každém obecném soudu, jestli podle něj bude postupovat.

Další změnu přináší letos schválený zákon o spotřebitelském úvěru, který se stane účinným už od prvního prosince. Spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů díky němu budou rozhodovat výhradně soudy a už vůbec nebude možné jejich řešení u rozhodců.

Exekutoři se brání škrtání svých odměn

Exekuce pak čekají další změny. Resort spravedlnosti chce zavést pro věřitele povinné placení záloh na exekuční řízení, takže by se měly snížit náklady na vymáhání dluhů. Zároveň chce snížit současnou výši exekučního tarifu, a to o třetinu. U minimální odměny klesne částka ze tří na dva tisíce korun. Původně přitom ministr plánoval snížit tarif o dvě třetiny.

Exekutorům se to však nelíbí a jsou připraveni podat i ústavní stížnost. Někteří z nich úřady opouští a hledají za sebe nástupce. Podle nich se totiž jedná o významné snížení tarifu u pohledávek, které tvoří více než polovinu.

Věřitelé se obávají i komplikací s předáváním agendy. „Pokud by to měl být masivnější jev zejména z pohledu toho, že by zanikaly nebo se zavíraly exekutorské úřady, tak by to bylo velmi nepříjemné,“ podotýká prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Po patnácti letech například končí liberecká exekutorka Soňa Karasová. „Důvodem je dlouhodobá frustrace z vývoje exekutorské profese… (Současná vláda) přistupuje k likvidaci (exekutorů) snížením exekutorského tarifu,“ stojí v jejím prohlášení. Končit chtějí i další, komora doteď eviduje 12 exekutorů, což je několikanásobně vyšší číslo než loni.

Začátkem října však ministr spravedlnosti Robert Pelikán uvedl, že neví o žádném exekutorovi, který by končil kvůli plánovanému snížení tarifu. „Každoročně nám končí nějaký počet exekutorů a je nahrazován novými,“ řekl. Vyhláška, která snižuje exekutorům odměny, je už po vypořádání připomínek i ostatních resortů. Teď míří na legislativní radu vlády.