Reportéři ČT: Lumpárna, oškubali nezkušené akcionáře!
18. srpna 2012 | Praha – Reportéři ČT již dvakrát informovali o pěti tisících akcionářů ArcelorMittal, kteří naletěli na zdánlivě výhodnou nabídku neziskového sdružení. Organizace Centrum Consultant finance jim slíbila vyšší cenu za akcie z kupónové privatizace ostravských hutí. Dnes však většina z nich nemá ani peníze a dokonce ani akcie. Reportérům ČT se podařilo zjistit, že v podobné situaci se ocitli i akcionáři Třineckých železáren. Ti uzavřeli smlouvu s jiným občanským sdružením, za kterým však stojí stejný člověk.
Martin Horák a jeho Centrum Consultant finance (CCF)
V roce 2010 ArcelorMittal (AM)vytěsňoval menší akcionáře a všem nabízel 4000 korun za akcii. Brzy po zveřejnění této informace se na akcionáře obrátila společnost CCF, která slibovala, že získá z AM větší sumu za jednu akcii. Vše za to, když akcionář podepíše návratový list a dá akcie k dispozici CCF. Ve smlouvě však bylo velmi komplikovaně uvedeno, že peníze budou nejprve vyplaceny zprostředkovateli. Akcionáři dohromady postoupili CCF pohledávky ve výši 222 milionů korun. CCF tvrdila, že finance budou akcionářům vyplaceny po ukončení sporu s AM, který byl veden za účelem dosažení vyšší částky za akcii.
Akcionáři se začali obávat, že peníze neuvidí a snažili se odstoupit od smlouvy s CCF. AM se zdálo podezřelé celé sdružení CCF a peníze, které mají náležet minoritním akcionářům skrze smlouvy pak CCF, uložili do soudní úschovy a čekají na ortel soudu, komu peníze přiřkne. V souvislosti s CCF je Martin Horák stíhán.
Reportéři ČT se snažili spojit s majitelem CCF Martinem Horákem, avšak ten odmítal hovořit přes telefon, ale při snaze o domluvení osobní schůzky nezvedal telefon. Sdružení dokonce ani nesídlí na uvedené adrese na smlouvách. Účet, na který měla AM vyplatit 222 milionů, byl osobním účtem Horáka.
Reportérům ČT se v jedné již odvysílané reportáži svěřil Ivo Polášek s problémy se společností CCF. Poté, co televize odvysílala vydání, kde vystoupil, pan Polášek získal peníze z akcií. Stejně jako další dva minoritní akcionáři, kteří se natáčení účastnili. Dostali se mezi 173 vyvolených akcionářů, kterým CCF vyplatila peníze. Stále však je ještě 5079 akcionářů, kteří neviděli ani korunu. Mezi nimi se ocitla i matka pana Poláška. Ten se proto domnívá, že média zapůsobila na podvodnou společnost CCF.
Martin Horák a jeho Administrativní centrum TSP (AD TSP)
Horák je podezřelý i v kauze týkající dražby akcií Třineckých železáren (TŽ), kterou vyšetřuje Útvar odhalování korupce a finanční kriminality.
Akcionáři TŽ, kteří si včas nevyzvedli peníze, se dostali do časového tlaku. Jejich peníze měly brzy spadnout do dražby. Pár dní před jejím konáním rozeslalo AD TSP akcionářům dopis. Skrze něj sdělilo, že za akcii dostanou při dražbě pouhých 567 korun a AD TSP jim nabízí místo toho 622 korun.
V dražbě byly akcie za 906 korun. Před dražbou dokonce odborní odhadci tipovali 1156 korun za jednu akcii. AD TSP tak s největší pravděpodobností zatajilo informaci svým klientům, kteří byli v časovém tlaku a neměli proto čas zjišťovat, jak na tom zrovna TŽ jsou.
Po dražbě se nikdo akcionářům neozýval, ani se jim nedostaly peníze do rukou. AD TSP získalo akcie od 1500 lidí v průměru po deseti kusech a za každou 906 korun. Společnost tak z akcií vytěžila 14 milionů. Kdyby vyplatila akcionářům 622 za akcii, zůstaly by ji 4 miliony korun. Akcionářům se však nikdo neozýval a dodnes své peníze neviděli.
Martinu Horákovi za pokus o podvod pěti tisíc akcionářů AM, za porušení hospodářské soutěže a za pokus o podvod na akcionářích TŽ hrozí vězení od 5 do 10 let.
Zdroj: Reportéři ČT