Ostravský soud dal tisícům dlužníků šanci na zastavení exekuce

Ostravský soud dal tisícům dlužníků šanci na zastavení exekuce

26. července 2013 | Praha/Ostrava – Ostravský krajský soud svým přelomovým verdiktem může změnit život tisícům těch nejslabších. Až k desetinásobnému navýšení dluhu totiž docházelo v uplynulých letech často v takzvaných rozhodčích řízeních, která měla snadno a rychle urovnat spory mezi zadluženým nákupčím a bankou či úvěrovou společností. Ve skutečnosti rozhodčí řízení hlavně přiváděla bezpočet lidí do exekuce. Nový verdikt soudu dává těmto lidem šanci na obranu.

Rozhodčí doložky ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech, hojně využívané od roku 2008 do dubna 2012, kdy je omezil zákon, stanovovaly, že spory mezi spotřebiteli a úvěrovou společností nebo bankou nebude rozhodovat soud, ale soukromý rozhodce. Takto napsáno by na tom nebylo nic špatného. Ostatně rozhodčí doložky se hojně využívají i v zahraničí, hlavně pro rychlé řešení sporů mezi obchodníky. Jenže v Česku se z nich stala odpalovací rampa k exekucím.

„Ve většině rozhodčích doložek chyběla možnost odvolání, kterou by při projednání u soudu dlužník měl, čímž zhoršovaly postavení dotyčného člověka. A navíc v nich způsob výběru rozhodce často obcházel zákon,“ upozornil právník organizace DROM, romské středisko, Filip Fuchs. Obcházení zákona podle něj spočívalo v tom, že rozhodce nebyl ve smlouvě přesně stanoven, a tak si úvěrová firma mohla vybrat spřáteleného arbitra, který ani nemusel mít právní vzdělání a který v mnoha případech šel firmě na ruku. „Většinou spolupracovaly s konkrétními rozhodci, nezřídka sídlícími na stejné adrese jako firma, která úvěry poskytovala,“ popsal Fuchs.

Podle ministerstva spravedlnosti v uplynulých letech rozhodčí soudy vydaly zhruba 70 tisíc nálezů ročně a drtivá většina z nich skončila nevýhodně pro spotřebitele. O tom se přesvědčil i Stanislav F. z Nepomuku, jehož dluh po verdiktu rozhodce rázem vyskočil ze 4 764 korun na bezmála 50 tisíc korun, protože podle rozhodce měl pan Stanislav zaplatit penále ve výši 50 % z celé výše půjčky, který činila 84 tisíc korun. K tomu měl dále uhradit ještě 13 tisíc za náklady řízení. A podobně dopadla také klientka DROMu - paní Kateřina z Brna - která si půjčila 20 tisíc korun na auto. Většinu dluhu zaplatila - zhruba 8 tisíc ale doplatit nezvládla - protože přišla o práci. Její případ v květnu přezkoumal Krajský soud v Ostravě a rozhodčí nález, podle kterého měla paní Kateřina zaplatit více než 100 tisíc, zrušil. Verdikt ostravského soudu nabyl v polovině července právní moci.

Kouzlo verdiktu ostravského soudu spočívá v tom, že se podle něj novela zákona, která s účinností od 1. dubna 2012 přistřihla rozhodčím doložkám křídla a zavedla možnost dovolat se proti rozhodčímu nálezu k soudu, vztahuje i na starší smlouvy uzavřené před dubnem 2012. Fuchs přitom věří, že by se i vzhledem k předchozímu verdiktu ústavního soudu, který dlužníkovi přiznal možnost odvolání proti rozhodčím doložkám, mohli přidržet soudci také v dalších podobných případech. K soudu tak mohou zamířit až desetitisíce dlužníků, kteří v minulosti podepsali nevýhodné spotřebitelské smlouvy s rozhodčími doložkami vylučujícími odvolání.

Od ombudsmana do sněmovny aneb dlužníci hledají zastání už léta

Rozhodčí doložky jsou vředem české legislativy už několik let. Na zneužívání rozhodčího řízení podnikateli v neprospěch spotřebitelů poukazoval už v roce 2009 ombudsman Otakar Motejl. Poslanecké sněmovně dokonce navrhl, aby sjednávání doložek ve spotřebitelských smlouvách po vzoru Slovenska úplně zakázala. Poslanci tehdy hozenou rukavici zvedli a příslušnou novelu zákona připravili. Jenže sněmovna ji do června 2010, kdy jí končil mandát, nestihla schválit, a novela tak spadla pod stůl.

Sociální demokraté po volbách nové sněmovně předložili na podzim 2010 návrh znovu, avšak opět bez úspěchu. Vládní koalici vadilo, že se návrh ČSSD omezuje pouze na oblast rozhodčího řízení u spotřebitelských úvěrů, a argumentovala, že připravuje širší novelu, která problematiku rozhodčího řízení vyřeší komplexně.

Vláda svůj slib splnila, v květnu 2011 poslala do sněmovny svůj návrh. Jeho schválení se ale protáhlo až do roku 2012. Když totiž mj. návrh sněmovnou konečně prošel, vrátil ho poslancům senát, který požadoval kromě právního vzdělání pro rozhodce ještě odborné zkoušky. Výsledkem bylo, že až do dubna 2012 se na rozhodčí řízení nevztahovala žádná omezení, čehož, jak už bylo řečeno, mnohé firmy umně zneužívaly.

Z průtahů, které schvalování tolik potřebné novely provázely, viní nevládní organizace lobby některých advokátních kanceláří a soukromých rozhodců. Totéž potvrzuje i bývalá místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM), která se v roce 2011 za přijetí novely brala. „Úplný zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách narazil na odpor ministerstva spravedlnosti a i proti novele, kterou jsme nakonec prosadili, byla obrovská lobby ze strany advokátních kanceláří a rozhodců. Speciálně advokátská lobby je ve sněmovně poměrně dost silná, je tam totiž řada advokátů mezi poslanci,“ uvedla Peake.

Co zavedla novela účinná od dubna 2012?

Rozhodčí doložka nesmí být součástí spotřebitelské smlouvy, musí vždy tvořit samostatný dokument.

Rozhodčí smlouva musí obsahovat přesné určení rozhodce nebo informaci o tom, že v případě sporu bude rozhodovat některý z dvojice stálých rozhodčích soudů.

V rozhodčí smlouvě musí být také popsán způsobu zahájení a forma vedení rozhodčího řízení, musí v ní být specifikována odměna rozhodce a předpokládané další náklady, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout.

Dále musí obsahovat poučení o způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.

Rozhodce musí rozhodovat v souladu s předpisy na ochranu spotřebitele a spotřebitel se tohoto práva nemůže vzdát.

Pokud rozhodce rozhodne spotřebitelský spor v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele, ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, může soud rozhodčí nález zrušit.

Průlomový a ještě průlomovější rozsudek

Paradoxní je, že podle některých expertů nebyla novela zákona o rozhodčím řízení vůbec potřeba. Jak poukazoval Otakar Motejl, předběžně sjednané doložky byly neplatné i podle starého zákona. To potvrdily i některé starší verdikty soudů. Také Krajský soud v Ostravě už v roce 2010 rozhodl, že „je nepřípustné, aby se spotřebitel vzdával ve spotřebitelské smlouvě svých práv, v tomto případě dokonce ústavního práva na spravedlivý proces před nezávislým soudem.“

Se závěry ostravského soudu se v březnu ztotožnil také pražský vrchní soud. Avšak vrchní soud v Olomouci, který rozhodoval o odvolání ve stejném případu jako předtím ostravský soud, uvažoval odlišně. Dospěl k závěru, že starý zákon doložky nezakazuje. Platnost či neplatnost každé doložky je tedy třeba posuzovat individuálně.

V případu se tak vlastně pořád čekalo na další a další průlomový rozsudek, který měl jasně ukázat, zda jsou rozhodčí doložky - napsané ve smlouvách často malým a těžko čitelným písmem - vůbec platné a zda praxe, kdy v rozhodčím řízení došlo i k desetinásobnému navýšení původního dluhu, je vůbec přípustná. Teprve nyní, zdá se, konečně přišel a šance na zrušení starých rozhodčích nálezů soudem prudce roste.

„Lidé, kteří podají žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, mají šanci na úspěch. Musí ale počítat s tím, že jde o složitou situaci, kterou nemohou řešit sami a budou potřebovat právníka. Myslím si ale, že až 70 % žalob o zrušení rozhodčího nálezu by mohlo uspět,“ konstatoval advokát František Koranda, který letos v květnu pro změnu u hradeckého soudu dosáhl zrušení rozhodčího nálezu v případě již zmíněného Stanislava F. z Nepomuku.

Velké šance dává žalobám na zrušení rozhodčích nálezů také brněnský DROM. „My zatím máme stoprocentní úspěšnost. Zrušili jsme rozhodčí doložky Cetelem, EOS KSI, Profidebt a aktuálně Kešovky a teď máme u soudu Domov, Home Credit, ESSOX nebo Smart Capital. Tak uvidíme, jak to dopadne,“ říká Fuchs. Brněnský DROM má zatím desítky klientů se spornými rozhodčími doložkami, celkově by ale podle odhadů právníků mohly mít podobné problémy až desítky tisíc lidí.

A jak by měli lidé, kteří se kvůli rozhodčím doložkám dostali do exekuce, podle právníků správně postupovat?

V první řadě by si měli ze spisu vedeného příslušným exekučním soudem zjistit, zda je na ně exekuce uvalena na základě rozhodčího nálezu ze spotřebitelské smlouvy, tedy z jakékoliv smlouvy uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem. Dále by se měl dlužník podívat do příslušné spotřebitelské smlouvy, a pokud zjistí, že neobsahuje možnost odvolání proti vydanému rozhodčímu nálezu nebo jméno konkrétního rozhodce, který má spory rozhodovat, je na čase se obrátit na právníka, který pomůže případ řešit.

Následovat by pak měla žaloba na zastavení exekuce k exekučnímu soudu a dále žaloba na určení neplatnosti rozhodčího nálezu. Tu je třeba podat k příslušnému okresnímu soudu, a to do 30 dnů od přerušení exekuce. Přílohou žaloby by měla být příslušná spotřebitelská smlouva. Počítat dlužník musí také se soudním poplatkem ve výši 3 tisíc korun, avšak pokud je dlužník v tíživé sociální situaci, může požádat soud o jeho prominutí.

Rozhodne-li soud ve prospěch dlužníka a rozhodčí nález zruší, následuje automaticky zastavení exekuce. Dlužník také nemusí platit náklady advokáta protistrany v rozhodčím a exekučním řízení ani náklady exekutora. Vymáhání původního dluhu se vrací na úplný začátek a úvěrové společnosti nezbude nic jiného, než se místo na svého rozhodce obrátit na soud.