Obchod s chudobou je nemravný. Ústavní soud se zastal ženy, která se stala obětí lichvy

Obchod s chudobou je nemravný. Ústavní soud se zastal ženy, která se stala obětí lichvy

13. února 2017, 11:18 | Jak bezostyšně fungují některé malé úvěrové firmy, ukazuje nový nález Ústavního soudu. Ten se v něm vymezil proti "nemravnému obchodu s chudobou", když se zastal ženy, která kvůli nevýhodným půjčkám přišla o byt v Lánově na Trutnovsku. Právě i kvůli "predátorské" praxi menších úvěrových firem, kterých v Česku působí minimálně stovky, začal platit od prosince roku 2016 nový zákon o spotřebitelských úvěrech. Nová pravidla mají úvěrový trh výrazně pročistit, když ten, kdo bude chtít poskytovat půjčky, musí nově mít licenci od ČNB a také základní kapitál ve výši 20 milionů korun. Nový zákon zavedl také strop pro sankce za pozdní splátky půjček nebo úplně zakázal rozhodčí doložky u úvěrových smluv.

Soudy, které řešily případ dříve, podle ústavních soudců dostatečně nezohlednily důležité okolnosti případu. Ústavní soud tak nařídil Okresnímu soudu v Trutnově, aby kauzu znovu projednal.

"Jsem přesvědčena o tom, že není možno schválit takový obchod, kdy je člověk připraven o nemovitost za méně než jednu polovinu ceny té nemovitosti, což se v daném případě stalo," řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Vyzvala veřejnost k opatrnosti při uzavírání smluv s nebankovními společnostmi.

Byt měl hodnotu nejméně milion korun, jak ukázal posudek znalce. Žena reálně dostala něco přes 300 000 korun. Byt do vlastnictví nakonec získala teta jednatele nebankovní společnosti LSD Direct. Tato firma už podle obchodního rejstříku nefunguje.

"Samozřejmě smlouvy musí být chráněny a dluhy se mají platit. Na druhou stranu, ve férovém demokratickém státě, který je založen na zásadách spravedlnosti, není možno připustit takovýto nemravný obchod s chudobou," dodala soudkyně.

Bez bytu za pět měsíců

Advokát ženy, která přišla o byt a dnes v něm bydlí v nájmu, nález Ústavního soudu přivítal. Jeho klientka podle něj řadu let žije v nejistotě. Ve druhé linii totiž probíhá řízení o vyklizení bytu. "Předpokládám, že ten vývoj se obrátí, to znamená, že klientka bude určena vlastnicí bytové jednotky," řekl advokát Zdeněk Stránský. V bytě žijí také ženiny dcery s dětmi.

Celý případ začal tím, že žena v roce 2010 požádala společnost LSD Direct o půjčku ve výši 1,5 milionu korun. Firma ji přislíbila, i když bylo dopředu jasné, že ji žena nebude schopná splácet, protože nesplácela ani své dřívější závazky. Hlavním lákadlem celého obchodu byl pro firmu byt, který žena v roce 2010 získala do osobního vlastnictví.

I když firma původně přislíbila vyšší půjčku, následně její zástupce ženu přesvědčil k tomu, aby si vzala nejdříve půjčku ve výši 400 tisíc korun. Tím by splatila svůj dluh u banky, čímž by došlo k odblokování zástavy jejího bytu. Po odečtení odměny pro věřitele a provize zprostředkovatelské společnosti byla ale ženě vyplacena pouze částka 300 646 korun, což nestačilo k zaplacení jejího dluhu v bance.

Následovala druhá půjčka ve výši 720 tisíc korun, kterou žena uzavřela údajně pod pohrůžkou vystěhování. Peníze ale nikdy nedostala, firma si je rovnou strhla. Větší část šla na úhradu první půjčky včetně sankcí za nesplácení, menší na další odměnu firmy za to, že úvěr poskytla. Mezi první a druhou půjčkou přitom neuběhly ani tři měsíce.

Poté, co žena nebyla schopná splácet ani dluh z druhé smlouvy, přesvědčili ji podle Ústavního soudu zástupci LSD Direct k prodeji jejího bytu za kupní cenu 900 tisíc korun. Částku přitom vyinkasovala rovnou úvěrová firma. K prodeji bytu došlo už pět měsíců po uzavření první smlouvy o půjčce ve výši 400 tisíc korun.

Obžaloba kvůli lichvě

Soudy v Trutnově a Hradci Králové původně poukázaly na ženinu zadluženost a neuvážlivost. Prodej bytu prý byl jedinou možností, závazky by splácela jen těžko. Ústavní soudci ale připomněli, že jedním ze znaků lichvy je tíseň.

"Při rozhodování, zda byla smlouva uzavřena v tísni, pak nemají soudy hodnotit to, jak se dlužník dostal do špatné finanční situace a jaká byla jeho platební morálka, ale to, jak dlužník smlouvu vnímal a zda věřitel nezneužil jeho obtíží k prosazení neférových podmínek," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Případ má také trestněprávní rovinu. Z nálezu plyne, že státní zástupce podal obžalobu pro podvod a lichvu na dva muže, kteří figurovali ve skupině fyzických a právnických osob na straně úvěrové firmy.