Desítky tisíc exekucí z predátorských půjček lze snadno zastavit. Ušetřit můžete i statisíce korun

Desítky tisíc exekucí z predátorských půjček lze snadno zastavit. Ušetřit můžete i statisíce korun

13. prosince 2016 | Exekuce běžící na základě neplatné rozhodčí doložky je možné snadno zastavit. V případě dluhů z nemravných půjček tak lze výrazně snížit dluh. Takových exekucí jsou v Česku desítky tisíc a jde jen o to, aby se o tom lidé dozvěděli. "Soudy už to vyřizují velmi rychle, exekutoři už se nebrání, týdně zastavujeme tři takové exekuce," říká Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Nejvyšší soud už dříve rozhodl, že rozhodčí doložky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, pokud neobsahují jméno rozhodce.

Aktuálně.cz: Předlužení lidé teď mohou zastavit exekuci kvůli neplatné rozhodčí doložce. Jak moc toho v praxi využíváte?

Daniel Hůle: Už nějakou dobu se na základě několika soudních rozsudků ví, že je tu poměrně velký počet exekucí běžících na základě rozhodčích nálezů, které jsou neplatné. Už samotné zastavení exekuce přitom vede k velmi výraznému snížení celkového dluhu. Je zajímavé, že na to, jak je to zásadní věc a jak velkou změnu to může přinést pro velký počet lidí, tak se o tom skoro nepíše a nemluví. Zajímavé to pro nás je hlavně u takzvaných predátorských firem, které vymáhají astronomické sankce a rozhodce jim je přiznal.

Jak to vypadá v praxi?

Zastavili jsme třeba exekuci, kterou vedla úvěrová firma Tommy Stachi, kde původní dluh je 18 tisíc a v exekuci bylo vymáháno téměř 500 tisíc. Soud ji zastavil a firma tak má v ruce opět jen pohledávku na 18 tisíc. Pokud ji bude chtít opět vymáhat, tak o sankcích bude nově rozhodovat soud, a nikoli předem domluvený rozhodce. Určitě ale soud neuzná jako sankci 400 tisíc jako úrok z prodlení – pravděpodobně ho přizná podle občanského zákoníku, což je nějakých osm procent ročně, takže ten úrok z prodlení se nově bude pohybovat kolem 3500 korun. Celkový dluh, který tak může Tommy Stachi nově vymáhat, se i se soudními poplatky bude pohybovat kolem 25 tisíc korun plus k tomu několik tisíc ještě náklady exekuce. To už sám o sobě je naprosto fatální posun, než když před zastavením exekuce firma vymáhala půl milionu korun.

Je možné se takto původních dluhů zbavit úplně?

To je právně složitá otázka promlčení. Zastavuje exekuce, která běžela na základě neplatné rozhodčí doložky, promlčecí lhůtu? My se domníváme, že minimálně od doby, kdy věřitelé věděli, že některé rozhodčí doložky jsou problematické, a stejně je ve smlouvách používali, tak se jedná o pochybení věřitele a promlčecí lhůta by měla běžet i přesto, že probíhala exekuce. Věděli o tom přitom už od roku 2011. V případě promlčení by úvěrové firmy po zastavení exekuce už neměly nárok dluhy znovu vymáhat. O to se nyní u soudů vede hlavní boj, protože pokud by skutečně došlo k promlčení, pak tu máme ohromný počet exekucí, které je možné navždy zastavit a věřitelé by přišli o velké peníze.

Kolika lidí se možnost zastavení exekuce na základě neplatné rozhodčí doložky týká?

Řádově půjde minimálně o desetitisíce exekucí. Právník Petr Němec, který se na zastavování exekucí zaměřuje u velkých úvěrových firem, se dotazoval na soudech a došel k číslu zhruba 200 tisíc exekucí. Velký počet z toho se týká férových firem jako Home Credit nebo Cetelem, na které se plošně zaměřit nechceme – podle zkušeností z praxe si myslíme, že nejde o nemravné vymáhání a soudy by u těchto exekucí postupovaly stejně jako rozhodci. Pak zbývají ty desetitisíce případů u predátorských firem, kde zastavení exekuce dává velký smysl.

Kolik lidí už o tom ví?

O této možnosti stále nevědí ani lidé v dluhových poradnách. Proto se snažíme sbírat vzory smluv, které budeme zpřístupňovat lidem i organizacím, které s takovými dlužníky spolupracují. Bude to třeba vzor smlouvy Tommy Stachi z roku 2010. Každý, kdo takovou smlouvu má, už pak vyplní jen nacionále a může žádost o zastavení exekuce na soud podat sám. Cílem je, aby to bylo dostupné pro co nejširší okruh lidí.

Opět uvádíte firmu Tommy Stachi. To znamená, že je největší z těch predátorských firem?

Těch velmi neférových firem je hodně, jsou to stovky. Tommy Stachi je ale dobrý příklad, jak fungují. Například za den prodlení se splácením vybírají 500 korun a nemají to stanovené v procentech jako drtivá většina dalších firem. Pro dokreslení: Když by se to vzalo podle zákonného úroku z prodlení, tak by to dělalo asi pět korun při dluhu ve výši 20 tisíc.

Kolik firem je férových?

Na trhu je vedle bank a jejich leasingových společností zhruba 600 až 800 společností, které půjčují peníze. Z toho je tak pět férových. Pak tu máme velké spektrum neférových firem, kde se Tommy Stachi podle našich zkušeností pohybuje mezi těmi nejhoršími.

Kolik exekucí jste už zastavili v rámci dluhového poradenství Člověka v tísni?

Nyní jsme někde kolem stovky případů. Ale nabralo to velký spád – nyní zastavujeme asi tři exekuce za týden. I soudy se to učí, a ani exekutoři už nevzdorují jako dřív. V právní komunitě už se o tom dostatečně ví a firmy nyní vlastně zkoušejí, kdo z dlužníků ještě o této možnosti neví. Což je většina.

Daří se vám tyto případy dotahovat až do fáze, že firmy lidem vrací peníze, které už od nich vymohly?

To je nyní hlavní problém. Zastavit exekuci už je dnes jednoduché, ale po zastavení nastávají různé situace. Buď máme klienta se zastavenou exekucí, vůči kterému dosud nebylo nic vymoženo. Tam je to jednoduché. Exekuce se zastaví, zaniká a je na věřiteli, jestli dluh začne znovu vymáhat. Pak jsou tu ale klienti, kteří v rámci exekuce již část dluhu včetně nákladů na vymáhání uhradili. U nich věřitelé nyní postupují tak, že si to vymožené plnění započtou proti původnímu dluhu, a my je napadáme za bezdůvodné obohacení, protože si to započítávají bez legitimního exekučního titulu. A jak postupují exekutoři, nevíme. My se tedy setkáváme s tím, že klienti zastavili exekuci a žádné peníze se jim nevrací. Bude to na soudcích – zatím nerozhodují úplně jednotně. Nebo se nám stává, že firmy začnou jednat o smíru a navrhují, že vrátí jen část dosud vymožené částky.

Může do toho výrazně zasáhnout i nový zákon o spotřebitelském úvěru, který začal platit od prosince. U firem jako Tommy Stachi není jisté, že zažádají a následně dostanou licenci od ČNB. Takové firmy pak budou muset své podnikání zastavit a je možné, že nebudou mít peníze, z nichž by bývalé dlužníky vyplácely...

Je tam ještě poměrně dlouhá doba v podobě 18 měsíců, než trh začne působit výhradně na základě licencí. U společností Home Credit nebo Cetelem je to úplně jiná diskuse, tyto firmy v žádném případě nepůjdou do likvidace, protože jejich byznys je mnohem větší než ta možná ztráta ze zastavovaných exekucí. Ale pro predátorské firmy může být další fungování neefektivní, když bude exekuce zastavovat velké množství klientů a budou žádat vrácení již zaplacených peněz. Pro ně pak bude nejlepší jít do likvidace a ten byznys ukončit. I kvůli tomu přistupujeme s našimi klienty někdy na smír.

Jeden z hlavních cílů je pro nás také firma Profi Credit. To je de facto jedna z vůbec největších nebankovních společností a její praxe je šílená. Podle informací pardubického soudu vede jeden rozhodce v zájmu Profi Creditu 24 tisíc rozhodčích sporů. To je zcela skandální. Takováto četnost jasně ukazuje na klientský vztah mezi firmou a rozhodcem, který by měl být nezaujatý.

Proč je praxe společnosti Profi Credit podle vás tak problémová?

Jde o sankční systém. Profi Credit ve smlouvě používá takzvanou maximální výši úvěru, což je součet jistiny a úroku – sankce se tak nepočítá z půjčené částky, ale i z úroku. Například máme případ, kdy půjčka byla 78 tisíc a maximální výše úvěru byla 200 tisíc. Sankci mají 50 procent z maximální výše úvěru. Když se člověk dostane do prodlení více než 35 dnů, tak může i při prodlení s částkou deset korun platit sankci 100 tisíc, přestože samotná půjčka dosahuje jen 78 tisíc. Před pár lety sice sankci snížili z 50 na 20 procent, ale i to je šílené. Přísně také mohou pokutovat třeba i to, když klient nenahlásí změnu kontaktních údajů. Profi Credit skončil v roce 2012 v České leasingové a finanční asociaci, kde jsou sdružené značkové nebankovní společnosti. Sám z ní odešel týden před tím, než měla členská schůze hlasovat o jeho vyloučení.

Někdo řekne, že když zájemce o úvěr nečte smlouvy a pak si půjčí s nevýhodnými podmínkami, tak je to jen jeho starost. Proč by takovýmto lidem mělo být pomáháno zastavováním exekucí?

Zaprvé: ti lidé takto velké dluhy nikdy nezaplatí. Ve finále je uhradí daňoví poplatníci, protože budou muset těmto lidem zaplatit sociální dávky. Lidé s dluhy, které nejdou splatit, také více inklinují k zoufalým činům, jako jsou krádeže, podvody a podobně. Můžeme lpět dogmaticky na tom, že si každý má své dluhy platit, ale fakticky ty jejich chyby odnáší někdo jiný v zájmu úzké skupiny lidí, která z toho profituje. Dlouhodobá situace bez východiska také výrazně zvyšuje frustraci těch lidí a mohou se z nich snadno stát i voliči extremistických stran. A navíc je to prostě nespravedlivé. Měli jsme tu dosud segment, kde víceméně nejsou mravní regule, a je stanoveno, že kdo je schopen kohokoli napálit, tak má oprávněný požadavek, který může za asistence státu vymáhat. Představte si, že by třeba v pracovní smlouvě bylo, že případný spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem rozhoduje rozhodce, kterého si do smlouvy vybere zaměstnavatel – to by si všichni ťukali na čelo.